Kudy tudy do Business Gate?

Jako student posledního ročníku bakalářského studia jsem si už prošel velkou částí našeho vzdělávacího systému, ale ještě mám pár let na to, abych studoval a makal na svém sívíčku, než se vydám na trh práce.

Nová položka v mém životopise bude účast v projektu Business Gate. Tento projekt vzniká v za spolupráce města které žije a obchodně podnikatelské fakulty v Karviné Díky svým školním a mimoškolním aktivitám jsem dostal v tomto projektu své místo.

Pro začátek shrnu zkušenosti, kter jsem nabyl při studiu na vysoké, abych vám přiblížil, jak jsem se do projektu Business Gate dostal.

Začnu prvními dny na vysoké škole.

Díky tomu, že jsem odmaturoval s vyznamenáním, jsem si myslel, že jsem pán všech galaxií a na výšce budu hvězda. První semináře mi otevřely oči a zjistil jsem, že jsem celkem mimo, učivo jsem nechápal, to co mí spolužáci ovládali, mě děsilo v nočních můrách o vyvolání k tabuli.

Do školy jsem chodil spíše za kámošema a koukat po holkách.

Jednoho dne jsem si všiml, že ve velkém sále je nějaká přednáška o Brazílii, tak jsem si tam šel sednout a zjistit o co kráčí. Přibalil jsem s sebou kámošku, ať tam nejsem jak forever alone. Slečna za pultem mluvila o tom, jak byla v Brazílii a že to tam bylo super, je to moje vysněná destinace a tak jsem zbystřil. Po chvilce jsme zjistil, že vše co potřebuji, abych mohl taky do Brazílie je přihlásit se do studentské organizace AIESEC, okay. Kámoška z toho byla nadšená a hned v sále si online vyplnila přihlášku do této organizace, tak si říkám: „Okay, zkusím to taky“.

Došel jsem na jakési výběrové řízení, kde jsme dělali pár věcí v týmu lidí, které jsem viděl poprvé, nejsem zrovna nejlépe naslouchající člověk ve střední Evropě a tak jsem byl z nutnosti komunikovat s ostatními celkem nervózní.

Zkusil jsem si ještě osobnostní test, zjistil, jaký typ člověka jsem, což mě celkem potěšilo a byl jsem rád, že o sobě něco vím. O pár dní později jsem zjistil, že mě do organizace vzali, moji kámošku taky a dokonce jsme měli být v jednom týmu, tak super.

Moje nová záliba byly stáže zahraničních studentů v českých firmách a moje úloha byla oslovit firmu a projednat s ní možnost stáže v jejich firmě pro stážistu ze zahraničí. Prošel jsem si desítky firem v okolí Karviné a Ostravy, mnohokrát jsem byl za blbce, když jsem něco popletl, nedokázal jsem to manažerům dobře podat a tak se mnou párkrát vyrazili dveře. Aspoň jsem ale díky AIESEC mohl chodit na různé workshopy a semináře pořádané různými firmami a dozvěděl jsem se nové věci. Začalo se mi celkem dařit, dostal jsem několik stážistů do českých firem a obě strany byly většinou spokojené, ale samozřejmě jsem udělal i pár failů … Nicméně jsem nabyl zkušenosti, dovednosti a povědomí o tom, jak to ve firmách funguje. Taky jsem se naučil jednat s lidmi a to hlavně s mými spolupracovníky. Časem jsem chtěl novou zkušenost a tak jsem využil nabídky jedné nově vznikající marketingové agentury a začal jsem zde pracovat jako obchodní zástupce/projektový manažer/marketingový konzultant – prostě taková všehochuť a co bylo zrovna potřeba.

A tak jsem se částečně postavil na vlastní nohy na trhu práce. Díky práci v AIESEC jsem si opět myslel, že jsem first class obchodník a manažer, protože jsem vyhrál pár ocenění za práci s týmem, prodej a přínos organizaci. Praxe mi však otevřela oči, zákazníci se ptali na věci, které jsem nevěděl, chtěli termíny, které jsem nemohl plnit a ztrácel jsem se v problematice IT, navíc jsem dostával těžký válec od konkurenčních prodejců. Zkrátka svět podnikání mě doslova semlel a já začínal vyhořívat, protože jsem byl zklamaný sám sebou. Naštěstí jsem se posbíral, celé dny jsem vypracovával nabídky, snažil se najít cesty, jak dát zákazníkům co chtějí a jak na to vůbec přijít a po večerech jsem studoval chybějící vědomosti, abych se orientoval v tvorbě webů. Prodal jsem pár projektů, dohlížel na realizaci a komunikoval s klienty, celkem to šlapalo, ale pořád mi něco chybělo. V podstatě jsem jenom prodával to, co prodávají tisíce jiných marketingových firem a já chtěl spíše vytvářet něco nového a pracovat opět s lidmi v týmu.

Říkal jsem si, že existuje mnoho firem, které hledají mladé mozky, aby jim pomohli oživit jejich produkty, komunikaci se zákazníky a firemní procesy, protože se nedokáží na problém dívat nezasvěceným pohledem a omezuje je provozní slepota. Zároveň je mnoho mladých lidí, kteří se tahají po nudných brigádách, protože jim nikdo nedá čuchnout k zajímavější práci.

Dostal jsem nápad, jak poskytnout firmám mladou krev a studentům praxi, kterou by potom mohli využít buď ve vlastním podnikání, pomáhat ostatním vznikajícím firmám a nebo prostě jenom dostat slušnou práci.

První koncept mého projektu byl Startup Academy, kde jsem chtěl vzdělávat studenty a připravovat je do problematiky vzniku, rozvoje a vedení projetku/firmy. Zároveň jim nabídnout rady od odborníků z praxe a taky je dostat do kontaktu s podnikateli a manažery, aby měli do začátku nějaké konexe. Pro spolupráci jsem si ale nevbral správné lidi, celkově věci nešly jak mají a tak to celé krachlo ještě před začátkem a já musel začít se vším odznovu.

Ve škole jsme si všiml, že se můžu přihlásit do projektu Open4Business, postavit popis podnikatelské příležitosti a ucházet se o investici a založení firmy. Koncept Startup Academy jsem přestavěl, sepsal popis podnikatelské příležitosti a inovoval jsem celý koncept, aby byl přitažlivější pro investora. Po konzultaci se známými z různých firem, přáteli a učiteli jsem byl plný sebevědomí, protože na můj projekt šla samá chvála a navíc to celé nebyla sobecká ždímačka peněz, ale spíše veřejněprospěšný projekt pro rozvoj mladých lidí a inovací v malém a středním podnikání. Odevzdal jsme obálku se zadáním a čekal, až mi přijde email potvrzující moji účast v dalším kole. V mailu se konečně objevila nová zpráva. Bylo to však zamítnutí projektu, protože nebyl dostatečně ziskový.

Došel jsem tedy aspoň na konzultaci projektu s hodnotitelem, abych dostal nějakou zpětnou vazbu a našel způsob, jak bych si mohl svůj sen splnit. Po chvíli diskuze jsme se dostali k tomu, že se v Karviné rozjíždá Business Gate, že bude fungovat jako vzdělávací centrum, podnikatelský co-work a místo, kde můžou začínající podnikatelé používat jako své kanceláře. Zjistil jsem tedy, že se činnost Business Gate shoduje s projektem v mé hlavě a snad by se našla cesta, jak to spojit.

Ten týden jsem šel na jedno s kámošem, který se vrátil z Finska, kde se účastnil projektu Demola, ze začátku jsem nechápal, o co jde, ale později mi došlo, že to funguje podobně jako podnikatelský inkubátor, nebo centrum pro rozvoj a vypracovávání projektů pro firmy. Zjistil jsem, že se Dalík taky účastní v projektu Business Gate a popsal mi plán, který byl podobný tomu mému, tak jsme spolu poskládali koncept našeho společného projektu.

Dali jsme dohromady Business Gate Solutions, kde můžou studenti pracovat na projektech, které nám zadají firmy, aby vyřešili jejich problém. Jedná se například o skladování, správa Facebookového profilu, nebo celková strategie pro online marketing, záleží na tom, co bude pro naše účastníky atraktivní.

Business Gate Solutions vychází z části z mého konceptu a tak mám možnost si konečně splnit svoje přání a pracovat s mladými lidmi, kteří ještě neměli moc možností ukázat co v nich je.

V březnu všechno začne, tak doufám, že se potkáme v centru Business Gate, když se nebudeš chtít zapojit přímo do jednoho z projektů, můžeš aspoň poznat pár nových lidí, okoukat jak fungují v praxi věci, které drtíme na zkoušky a získat představu o tom, co to vlastně je ten Business a jak se to dělá.

Dostaneš zde možnost zúčastnit se například kurzu o online marketingu, nebo se přidat k týmům, které budou komunikovat s firmami a řešit jejich problémy pod dohledem odborníků z praxe, makat s kámoši na svých životopisech a získávat zkušenosti pro další profesní život.

Dan Kvíčala